Výjimky při zpracování pro vědecké účely

Ilustrační foto

Jednou ze základních zásad ochrany osobních údajů je princip účelovosti. S účinností GDPR bude možno data zpracovávat pouze za legitimním a evidentním účelem, k němuž byla získána. Otázkou je, co se stane, když takový účel pomine. V prvním přiblížení se předpokládá, že veškerá data, jejichž účel pominul, budou vymazána. Nicméně, správci či zpracovateli přesto zůstává poměrně široké spektrum možností, jak data ponechat a dále je zpracovávat.

Jedna z možností je dána v čl. 5 odst. 1 písm. a) GDPR. Další zpracování je možné „pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely“. Takovéto výjimky reagují na problémy, které by rigidní aplikace GDPR způsobila třeba mezinárodním vědeckým projektům v oblasti sociálních věd (výzkumy genderové, národnostní apod.) nebo na poli biomedicíny. Z uvedených důvodů bude dnes možno zpracovávat i citlivé osobní údaje, tedy například „údaje o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení“ anebo třeba o členství v odborech.

Jakkoliv jsou takové výjimky v obecné rovině povoleny, nezodpovězenou otázkou zůstává konkrétní vymezení pojmů použitých ve formulaci těchto výjimek, například pojmu „vědecké účely“. V situaci, kdy legislativa a výklad se bude teprve tvořit, jasně vyplývá nezbytnost, aby zpracovatel či správce osobních údajů disponovali pověřencem ochrany osobních údajů i v případech, ve kterých to GDPR neukládá výslovně. Profesionální DPO totiž bude schopen průběžně sledovat vývoj problematiky a patřičně na něj reagovat.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *